Proč mě baví bollywoodské filmy? Člověk si z nich často něco odnese do vlastního života

Od barvité zábavy až do sféry intelektuální abstrakce, od přepychu až po minimalistickou poezii, otázky pohlaví, politiky, chudoby a hojnosti, rodinných vztahů… dramata, při kterých vaše oko nezůstane suché, přes akční snímky, komedie, romance, filmy, které vás donutí se zamyslet, až po masala směsice několika žánrů – indická kinematografie zahrnuje vše!

Bollywoodské filmy jsou jedinečné, umělecké a plné morálních lekcí. Většina filmů jasně ukazuje, jaká je indická kultura. Bývaly časy, kdy si fanoušci indických filmů nedokázali představit snímek bez pestrobarevných oděvů, plný tance a indických písní. I dnes je mnoho takových filmů, někdo písně přetrpí, někoho baví, ale není to pravidlem. Mnoho filmů natočených v posledních letech písně a tance ani neobsahuje, v některých je hudba zase velmi moderní a někdy přichází i absence tradičních indických oděvů, jakými jsou sárí, lehenga-čoli, punjabí, kurty apod.

„Není tomu tak dávno, co jsem patřila k odpůrcům Bollywoodu. Bollywood byl něco jako nadávka, hanlivé slovo. Představovala jsem si pod tím špatné filmy, propadáky, slátaniny, přehnané nemožné akční scény a kupy lidí tančící dokola to samé na písně znějící jako ty na břišní tance. Pak jsem ale viděla film My Name Is Khan! Nevěděla jsem, že jde o indický film, už vůbec ne o Bollywood. Nic v tom filmu tomu nenasvědčovalo. Myslela jsem si, že je to americké drama, v kterém hrají i Indové a indičtí muslimové. Nikdo tam netančil, nezpíval, nebylo tam nic moc extrémně nablyštěného a barevného, ani divné a přehnané akční scény. Hudba, která tam hrála na pozadí pár scén, se mi líbila, a opravdu nezněla jako ta na břišní tance. Film byl naopak hodně dobrý, propracovaný, měl zajímavé poselství, herci hráli výtečně! Podívala jsem se s těmito herci na dalších pár filmů. Tohle, že je Bollywood? Do teď byly moje myšlenky a názory úplně špatné, názory lidí, kteří mi kdy o Bollywoodu něco říkali, byly zkreslené a nepravdivé! Asi začali a skončili jen u nějakých filmových odpadů… nebo prehistorických přehnaných akčních komedií s podivnou grafikou.“

I tance a písně v bollywoodsých snímcích mají něco do sebe. Mnoho diváků je přímo uneseno, když vidí, jak obrovská skupina tanečníků tančí společně tak synchronizovaně a dobře. Mnoho tanců a písní lidem navíc dodá energii, zvedne náladu, vryje se do paměti, a i barevné obrazy a pozitivní nálady postav přímo nabíjejí energií. Mnohé bollywoodské filmy své diváky jistě nadchnou právě díky energetickým tanečkům, barevným kulturně orientovaným kostýmům a vášnivým pohybům s velkolepým uspořádáním! Ne jeden divák si vybírá filmy, na které se podívá, podle písní a videoklipů, které vycházejí ještě daleko dříve než samotný film, a většinou i dříve, než trailer. Ale zase… né ve všech filmech najdete písně, tanečky a barevné kostýmy. jak čas plyne, tyhle typické prvky Bollywoodu se pomalu vytrácení… ale originalita příběhů a dialogů stále zůstává! A to je to nejdůležitější.

„Ano, nakonec jsem se dostala i k mnoha filmům s hudbou, ale většina se mi líbila, vůbec nebyly takové, jako jsem si je vždy představovala. Samozřejmě existují takové filmy, jaké jsem si dřív představovala, ale ty nejsou příliš úspěšné ani v Indii. Musím říct, že indický divák a divák Bollywoodu, je velmi náročný divák! A jako v každém jiném průmyslu, i v tom bombajském existují dobré a špatné filmy! Měla jsem trochu problém překousnout písně ve starších filmech, neseděly mi k hercům a ženské hlasy na mne byly až příliš uječené, ale v novějších filmech jsem objevila mnoho skvělých písní, které mi zvednou náladu, kdykoliv je slyším, ty rytmy vás prostě donutí tančit! Dokonce jsem četla zajímavé názory lidí, kteří trpí častými depresemi. Zahánějí je bollywoodskými filmy s veselými písněmi. A já se jim vůbec nedivím! #IndianEnergy“

Jednou zásadní věcí na bollywoodských filmech je, že postavy zvládají potřebné výrazy tak dobře, že se jim daří cíleně v divácích vyvolat emoce!

„Začalo to u My Name Is Khan a nebyl to zdaleka jediný film, u kterého mi tekly slzy proudem. U většiny filmů, které jsem sledovala, jsem buď plakala, nebo se velmi dobře zasmála… Mnohdy jsem prošla samozřejmě oběma fázemi, protože velká část filmů je masala, to znamená směsice několika žánrů. Na začátku s postavami například zažijete radostné chvíle a mnoho humorných okamžiků, a v druhé půlce filmu se vše zvrtne, nastane nečekaný sled událostí, divák je plný napětí a nakonec ho dojemný závěr dožene k slzám.“

Je pravdou, že spousta indických filmů dává smysl, má v sobě určité poselství, zajímavou myšlenku, s jakou jste se v jiných běžně známých filmech ještě nesetkali. Něco, co vás donutí se zamyslet! Mnoho filmů ukazuje realitu života, nejen pouhou fantazii nebo širokou představivost, akci nebo plochou komedii. Většina scénářů byla velmi dobře napsána a do detailů promyšlena. Divák si z nich často něco odnese do vlastního života! Každý film má navíc propracované dialogy, které následně mnoho diváků aplikuje do svého života. Jsou jakýmisi citáty. U indického filmu existuje dokonce i profese, která má vymýšlení dialogů na starost.

„Tenhle pocit jsem nikdy předtím neměla. Viděla jsem nespočet amerických, korejských, čínských, italských, francouzských, britských a jiných evropských filmů, dokonce i pár z dalších zemí světa, ale tohle jsem poznala až u Indie. V paměti mi utkvěly nejen geniální, ať už vtipné nebo velmi inteligentní, věty z dialogů, kterých je v každém filmu mnoho, ale také jsem se u mnoha filmů zamyslela, změnily moje názory nebo myšlenky, mnohé moje pohledy i hodnoty. Dlouho jsem o jejich poselství přemýšlela. Takovými filmy jsou třeba Taare Zameen Par: Every Child Is Special (Jako hvězdy na zemi: Každé dítě je jedinečné), Neerja, 3 Idioti, PK, Guzaarish (Petice) nebo můj první My Name Is Khan. Doporučila bych je komukoliv na celém světě, protože opravdu stojí za to je vidět a nenechá vás to jen tak. Bezpochyby, bollywoodské filmy, jako jsou tyto, jsou hlavním důvodem, proč mnoho lidí mimo Indii miluje indické filmy!“

Pokud umíte ocenit filmy například s vysoce morálními příběhy, intelektuální filmy, filmy přísně analyzující situace v reálném světě, měli byste dát Bollywoodu šanci. Pokud vás už nebaví okoukaná romantika a dokola stejně ohrané vtipy z amerických filmů, někdy už trapné tím, že nedokáží být vtipné bez sexistických nadávek a vulgarismů, měli byste dát filmovému průmyslu sídlícímu v Bombaji šanci (samozřejmě, že i v Americe a jinde ve světě je mnoho pěkných filmů s velmi hezkými příběhy).

Problém ale může nastat s délkou! Indické filmy jsou vážně dlouhé. V půlce každého filmu si můžete všimnout nápisu Intermission – přestávka. V indickém kině jde „o pauzu na čůrání“, protože během těch tří hodin už si někdo opravdu potřebuje odskočit, a také vás může dobře začít bolet zadní část těla. Pokud si na tu délku však zvyknete a ve filmu se stále něco děje, bude vám to nakonec připadat normální. Mnoho novějších filmů navíc trvá už většinou jen kolem dvou hodin… Pak vám najednou mohou začít připadat krátké.

„Poprvé mi to ani nepřišlo, zadívala jsem se a po skončení filmu jsem se nestačila divit, kolik je hodin. Pak jsem zjistila, že většina indických filmů je opravdu dlouhých a jen těžko se hledá nějaký, co má pod dvě hodiny. Některé se blíží i třem hodinám, ale v poslední době se mi zdá, že se novější filmy začínají zkracovat. Možná je to ale také tím, že v některých není tolik písní. Viděla jsem i film, kde se celkový čas zpívaných scén po sečtení blížil hodině. Musím říct, že takové filmy, kde je mezi některými písněmi třeba jen 10 minut filmu, mě rozčilují. Každopádně jsem si na délku indických filmů nakonec tak navykla, že mi 90minutový film přijde extrémně krátký a mám pocit, že jsem se ještě nedokázala pořádně ponořit do děje – někdo si možná říká, že tři hodiny u filmu nevydrží ani omylem, ale podívejme se na to takhle, možná se to nezdá, ale existuje i dost amerických filmů, které mají tři hodiny. Třeba takový Interstellar se svými krásnými 169 minutami. Pokud má film dobrý děj, věřte mi, vydrželi byste u něj i dýl.“

V Bollywoodu je mnoho krásných tváří, a to je další věc, co je skvělá na filmech z této produkce. Amerika má mnoho krásných hereček, ale ve srovnání s indickými kráskami je to často jen tuna make-upu a plastiky. Bollywood má několik Miss World, které jsou nejen velmi krásné, ale i talentované. Ať jste muž nebo žena, pohled na Aishwaryu nebo Priyanku opravdu stojí za to. A jsou tu i další krásky. Navíc, a to je velmi sympatické, všechny herečky vypadají velmi zdravě. Nenajdeme tu žádné anorektičky, ale ženy s krásnými tvary – zkrátka tak akorát.

„Musím se přiznat, že to byla právě žena, díky které jsem se po My Name Is Khan koukla na další filmy. Tak strašně se mi líbila hlavní herečka z tohoto filmu, Kajol, že jsem ji chtěla vidět znovu. Ona byla důvod, proč jsem si pustila další film. Nikdy předtím jsem u tolika filmů neobdivovala krásu nějaké herečky… a hlavně, ona je tak sympatická, až to bolí 😀 . I když jsem žena a moje sexuální orientace se ubírá k mužům, opravdu mě baví dívat se na indické krásky! Ať jsou to mladší nebo starší herečky, nedokážu říct, která je krásnější. Někdy mám pocit, že mnoho indických příběhů se může líbit hlavně ženám, ale muži se mají na obrazovce i tak vždycky rozhodně na co dívat. Hlavně, jde-li o akčňák. Například u Tiger Zinda Hai (Tiger žije) z prosince 2017 (trailer viz úplně nahoře) si chlapi přijdou na své. Samozřejmě tu ale nechybí ani jedna krásná žena – agentka Zoya v podání Katriny Kaif. Po akční stránce stojí za to  celý film, včetně jejích bojových scén, na které dost pečlivě trénovala.“

Může se zdát, že jsou indické filmy populární především v Asii, ale mají mnoho fanoušků také v Africe, Evropě, Latinské Americe i USA. Asiaté indické filmy velmi podporují, nejen proto, že indická kultura je trochu podobná kultuře mnoha dalších asijských zemí, nebo proto, že je Indie jejich sousední zemí, ale jednoduše proto, že do každého kvalitnějšího filmu byly vloženy pravdy, které Asiaté pociťují a cení si jich. A zdá se, že to samé cítí i lidé z jiných zemí na jiných kontinentech. V Americe je dokonce mnoho časopisů, jako například LA Times, které tvrdí, že Shah Rukh Khan má nejvíce následovníků na celém světě. A Indičtí herci nechybí v žádném výčtu Forbesu nejbohatších či nejvlivnějších herců světa.

„Bohužel mnoho lidí, které znám, má o bollywoodských filmech mylné představy. Často slýchám výmluvy jako – nemám rád muzikály, filmy jsou příliš dlouhé, akční scény v indických filmech jsou směšné, celý film se jen tančí… Možná i vy máte takový názor, i já jsem tohle všechno říkala. Ale proč? Myslím, že kdo si to myslí a říká to, indické filmy nezná a možná viděl jen nějaké opravdu velké braky, podle kterých si udělal názor. Já si u některých filmů dnes myslím, že škoda tomu, kdo je neviděl. A škoda tomu, kdo viděl ty špatné a udělal si podle nich názor na celý filmový průmysl.“

Bollywoodské filmy přitahují spousty sympatických diváků z celého světa prostřednictvím svých působivých témat, dějů, uspořádání, obrazů a postav.

Pokud máte nějaký oblíbený bollywoodský film, podělte se s námi do komentářů. Rádi se podíváme na nějaký další! A pokud byste se rádi na nějaký podívali, směle do toho, české a slovenské titulky najdete na víc filmů, než si vůbec dokážete představit.

Skvělé slovenské titulky k opravdu velkému množství bollywoodských filmům najdete na titulky.com například od Andrea1717, české pak například od peta.jashek, Tuaxik nebo od Vivin11.