Bezpečnější varianta volného pádu aneb: Moje „létání“ v Hurricane Factory

Už jste někdy chtěli zkusit padat volným pádem z letadla, ale báli jste se, že se vám třeba neotevře padák? Místo toho je tu skvělá varianta, při které se nemusíte bát naprosto ničeho! Je to bezpečné a můžou na to jít i děti. Jde o Hurricane Factory!

Já jsem si mohla jít vyzkoušet tenhle skvělý zážitek do Hurricane Factory v Letňanech díky Stips.cz a bylo to naprosto senzační. Musím uznat, že jsem se toho nejdřív trochu bála. I když vlastně ani nevím čeho. Ale vyrazila jsem a parádně jsem si to užila!

A jak že to celé probíhalo? Nejdřív jsem si domluvila den a vybrala si z nabídnutých časů. Pak jsem ve stanový termín dorazila na místo. Sympatické slečny na recepci mi nejdřív daly vyplnit papír „Prohlášení letce“. ten se vyplňuje na začátku a pak ještě podepisuje na konci, poletu. Musíte podepsat, že v sobě například aktuálně nemáte žádný alkohol, psychotropní látky apod. a že je ani před letem nebudete užívat. Dále se také ptají, zda jste neměli v blízké minulosti úraz nebo operaci kloubů – zejména ramenních.

Po podpisu si pro nás v určenou dobu přišel sympatický instruktor. Nejdřív si podle jmen zjistil, zda jsem tam všichni, kdo máme v daný čas jít létat. Pak nám všem dal kombinézy, helmy a brýle. Jelikož jsem měla kozačky na podpatku, řekla jsme i o boty, které mi ochotně také zapůjčili. Jediná jejich nevýhoda byla, že jsem po každém letu měla rozvázané tkaničky. Ale je taky možné, že je jen neumím správně vázat. Jelikož to nebylo nic extra, mít v helmě rozpuštěné vlasy, na recepci mi slečny ochotně půjčily i gumičku. Jsou tu na vás zkrátka dobře vybavení a vám stačí jen přijít a nic speciálního si s sebou nemusíte nosit.

Po převlečení následovala asi 20minutová instruktáž. Ukázal nám, v jaké poloze bychom měli přilétání být, co znamenají jednotlivá gesta, kterými nás bude navigovat a také, co bychom dělat neměli – například pokoušet se ve vzduchu pádlovat končetinami a plavat. A pak už se šlo na věc!

Dostali jsme špunty do uší, nandali brýle a helmy a vlezli do jakési předletové síně, kde jsme vždy čekali, až na nás přijde řada. Každý z naší skupinky měl dvakrát 1,5 minuty. Ač se to zdá jako krátký čas, nebojte se! Když jste uvnitř, přijde vám ten čas několikanásobně delší. Létání se zdá na první pohled snadné. Ale sama jsem poznala hned při prvním položení se na vzduch, že to není žádná sranda. Když se ale podíváte na profíky, vypadá to velice jednoduše. Chce to prostě cvik.

Vždy, když jsme z větrné trubice odešli, mohli jsme se během čekání podívat na obrazovku, jak náš let vypadal. Většinou to vypadalo hůř, než jak si člověk myslel. Ten vítr s lidmi prostě dělá psí kusy. Nejvtipnější je při tom obličej.. když vám vlají tváře. Skoro, jako byste skutečně padali volným pádem.

Nejlepší z celého zážitku je druhý let. Zkoušeli jsme se ve větru otočit, což mi moc nešlo. Stačí malý pohyb a vítr vás nese jinam, než si přejete. Pak ale přišlo to nejlepší. Na kombinéze jsou takové úchyty, za ty nás instruktor vždy vzal a proletěl se s námi několikrát nahoru a dolu. Jelikož byl vždy nad námi a my jsme necítili, že nás drží, bylo to, jako kdybychom létali.

Moje shrnutí celého zážitku – instruktor sympatický, nic si nemusíte s sebou nosit a nijak se připravovat, zážitek skvělý. Užila jsem si to a hned mě napadlo, komu všemu bych takovým zážitkem mohla udělat radost. Ať už k Vánocům nebo k narozeninám. je to skvělý dárek pro holky a kluky různého věku a věřím, že by mnoha lidem v mém okolí udělal radost. Já bych šla klidně znova!